Řekové nazývali toto místo "Olbía" - štastný. Dnes je vstupní branou ostrova a zároveň ekonomickým motorem regionu Gallura. Z mnoha koutů města na vás dýchne minulost, o které vyprávějí četné nálezy z různých období, jako např. vzácný nález téměř 900 ks zlatých mincí z ostrůvku Peddone, uložený v Archeologickém muzeu, nebo punsko-římská nekropole (následně křesťanská) s 450 hrobkami, nyní součást muzea, situovaného nedaleko oltáře baziliky San Simplicio, pocházející z konce 11 a počátku 12. století. Tato bazilika je nejvýznamnější náboženskou křesťanskou stavbou na Sardinii. Patron města je oslavován na konci května oslavou Festa di san Simplicio, s kostýmovaným procesím. Působivý je také barokní kostel San Paolo s duhovou kupolí.
První svědectví lidského osídlení se datují již do období 4000-3500 př. n l., ze kterého pocházejí zdejší dolmeny, menhiry a megalitické stavby. Z doby bronzové se datuje cca 50 nurágských osad, např. hrobka Tomba di Giganti v Monte de s’Aba, nurág riu Mulinu, vesnice Belveghile či svatyně Di sa Testa. Od VII secolo před n l. je oblast obývána Féničany a následně Řeky. První stabilní osada vznikla za doby Féničanů (V-IV stol. př. n l.). Kartáginci obehnali osadu zdmi a věžemi: jejich část je k viděni na ulici Via Torino. Pod římskou nadvládou se město stalo hlavním centrem východního pobřeží.
